Při podezření na hepatitidu je nutné bezpodmínečně navštivte lékaře, který z vyšetření krve a moče určí míru poškození jater a původce infekce. Je-li jím hepatitida typu A, budete dáni do izolace a osobám, s nimiž jste byli v kontaktu, bude věnován zvýšený zdravotní dozor. To v praxi znamená podstoupení vyšetření a u neočkovaných jedinců zvážení nasazení preventivně dávky protilátek.
Samotná léčba akutní formy je postavena na klidovém režimu a nasazení diety. Jejich cílem je snížit zátěž jater vyloučením přepálených tuků a dostatečným množstvím bílkovin a cukrů. Dle uvážení lékaře můžou být nasazeny pro posílení organismu vitamíny a extrakty z léčivých rostlin. Mluvíme tu zejména o vitamínu B,C a E, jenž mají vliv na obranyschopnost těla. Naopak zvýšený příjem vitamínu A a D má nepříznivý vliv na zátěž jater. To samé platí i pro přírodní produkty. Doporučovány jsou např. ostropestřec mariánský, šťovík žlutý, pupava, avšak celá řada dalších může mít na játra devastující účinek. Proto je vhodné průběh celé diety konzultovat s lékařem. Tu je nutné dodržovat dlouhodobě, přibližně půl roku až rok po propuštění z nemocnice.
U hepatitidy B a C, se taktéž jako základ léčby považuje přísná jaterní dieta a dostatek odpočinku. Jelikož však u těchto typů k rozšiřování nemoci dochází přenosem tělesných tekutin není potřeba karantény a je-li toho pacient schopen, může vykonávat svoji běžnou práci. Tyto typy jsou však mnohem nebezpečnější svojí tendencí přejít s akutní formy do chronické. V takovém případě je nutné nasadit interferony, což jsou defakto bílkoviny, které si buňky imunitního systému vytváření jako obranu proti virům. Jsou-li však podávány ve velkých dávkách, dokáží je i likvidovat. Hlavně u hepatitidy typu C jsou kombinovány ještě s Ribavirinem, čímž se zvyšuje účinnost léčby. Interferony jsou aplikovány většinou jednou týdně formou podkožní injekce, Ribavirin v podobě tablet dvakrát denně. Hlavně v počátcích léčby pociťují pacienti řadu vedlejších příznaků podobných chřipce, tedy nechutenství, nevolnost, průjmy, zvracení, ale také vyrážky či vypadávání vlasů. Mohou se dostavit i vážnější nežádoucí účinky jako porucha štítné žlázy, krevní poruchy a deprese. Obtíže povětšinou během několika týdnu odezní, organismus si na léky zvykne. Průběh léčby je monitorován odběry krve, v níž se kontroluje množství viru v jednom mililitru. Ke zlepšování zpravidla dochází po třech měsících a celková doba léčby bývá 48 týdnů. I po jejím ukončení je nutné v testech pokračovat, u některým nemocných totiž do půl roku dojde k relapsu.
U pacientů s rozvinutou cirhózou se kvůli selhávajícím játrům přistupuje k jejich transplantaci. I když povětšinou jsou nová játra opět napadená virem hepatitidy, poskytnou nemocnému několik dalších let, než dojde k jejich opětovnému selhání.