Jejím původcem je RNA virus z rodiny Picornaviridae, jenž se usídlí v játrech a způsobí jejich akutní infekční onemocnění. U tohoto typu nebylo prokázáno, že by přecházel do chronické fáze. K jeho přenosu povětšinou dochází fekálně-orální cestou, k nákaze tělními tekutinami dochází jen velice zřídka. Právě z tohoto důvodu je častým přízviskem nemoc špinavých rukou. Nedostatečná hygiena zvyšuje riziko, že se virus z kontaminovaného předmětu dostane až k ústům. Inkubační doba se pohybuje v rozmezí 15 až 45 dnů, během tohoto období je již pacient infekční. Typické příznaky jsou patrné převážně u dospělých, u dětí a mladistvých mohou mít jen mírný průběh či chybí úplně.
Původcem je DNA virus z rodiny Hepadnaviridae. K jeho přenosu dochází pomocí tělesných tekutin, tedy krve, slin, spermatu a poševního sekretu. Nejčastěji udávaným způsobem je nechráněný styk a používání či poranění o infikovanou jehlu. Dále může dojít k přenosu z matky na dítě, při aplikaci piercingu nebo tetování a používáním společných hygienických potřeb. První příznaky se dostavují po uplynutí inkubační doby, která se pohybuje v poměrně velkém rozmezí 4 týdnů až 6-ti měsíců, obvykle mluvíme o třech měsících. Po celou tuto dobu je pacient infekční a může žloutenku nadále šířit. Oproti typu A hrozí přibližně u 10% nemocných riziko propuknutí chronického stádia.
Tento zákeřný typ vyvolává RNA vir z rodu Flaviviridae. U více jak 70% nakažených přechází do chronické formy a dlouhá léta probíhá skrytě s postupným objevováním nespecifických příznaků. Obvykle se projevují zvýšenou únavou a zažívacími potížemi. Žlutavé zabarvení sliznic a kůže se povětšinou vůbec nedostaví, proto není nemoci dlouho věnována pozornost. K šíření dochází bezvýhradně pouze krví, ale i tak se jedná o nejrozšířenější typ hepatitidy. Chronickou formou trpí přibližně 3% světové populace. Při dlouhodobém zánětu dochází ke zjizvení tkáně jater, což může vést až k cirhóze jater. Hepatitida C je nejčastější příčinou transplantace jater.
Typ D je defakto neúplný virus a k přenosu potřebuje přítomnost hepatitidy B. Průběh onemocnění mívá mnohem vážnější spád s tendencí stát se chronickou a u 80% dochází k cirhóze. U typu E naopak chronická forma či rakovina jater sice nehrozí, ale zejména u těhotných žen má vážný průběh s častým následkem smrti. Někdy se mluví i o typu G, který však není lidskému organismu škodlivý.