Novorozenecká žloutenka patří k poměrně častému jevu postihující děti obvykle během druhého a třetího dne po porodu. Objevuje se přibližně u 50% donošených dětí a v případě dřívějšího porodu se toto číslo zvyšuje na 80%. Pravděpodobnost jejího propuknutí je závislá na řadě faktorů během těhotenství a porodu. Krom porodní hmotnosti a vyzrálosti dítěte je žloutenka ovlivněna infekčním onemocněním či komplikacemi při porodu, kdy došlo k hypoxii, tedy nedostatku kyslíku. Nejrizikovější skupinu tvoří matky, jejichž Rh faktor není kompatibilní s Rh dítěte a její tělo má tendenci vytvářet protilátky. U těchto dětí se žloutenka zpravidla objevuje již během prvního dne a mívá delší trvání.
Mechanismus vzniku žloutenky je jasně definován hromaděním bilirubinu. Toto žluté barvivo vzniká rozpadem červených krvinek a tyto odpadní látky jsou za pomoci jater, žlučníku a střev vypuzeny s organismu. U dospělého jedince je žloutenka povětšinou vyvolána nedostatečnou funkcí jater, u kojenců je příčina zcela odlišná. Během těhotenství získává plod kyslík přes placentu z krve matky. Aby touto cestou dokázal vstřebat dostatek kyslíku, mají jeho červené krvinky odlišnou stavbu, mluvíme o tzv. fetálním hemoglobinu, který na sebe dokáže mnohem efektivněji kyslík vázat. Dalším mechanismem okysličovaní je mnohonásobně vyšší koncentrace červených krvinek. U dospělé ženy se jejich množství pohybuje kolem 4,8 milionu, u mužů 5,4 milionu na 1mm³ a u plodu něco přes 8 milionů. Po porodu začne dítě dýchat plícemi a nadbytek fetálního hemoglobinu je již zbytečný a začíná jeho nahrazování za běžné červené krvinky. To vyvolá jejich zvýšený rozpad a játra náhle musí zpracovávat vysoké koncentrace bilirubinu. S těmito hodnotami si játra, která si teprve zvykají nedokáží poradit a dochází k jeho hromadění.
Ve většině případů má novorozenecká žloutenka u zdravých dětí mírný průběh a není nutné aplikovat jakoukoliv specifickou léčbu. Organismu dítěte pomáhá časté kojení, které napomáhá k vypuzení smolky, v níž je zadržováno velké množství bilirubinu. K jeho vylučování pomáhá i denní světlo, jelikož je na něj citlivý a dochází k chemické reakci, při níž se změní uspořádání atomů. Takto modifikovaný bilirubin se již může vázat na vodu a organismus ho dokáže vyloučit bez konjugace. Kojence však nikdy nevystavujte přímému slunci, s přehřátím by si jeho malé tělíčko nemuselo poradit. Překročí-li hladina bilirubinu bezpečnou mez je nasazena fototerapie. Při této léčbě je novorozeně vystaveno světlu o frekvenci kolem 450nm. Toto modré světlo funguje na stejném principu, který byl již popsán u denního, akorát s vyšší účinností. Převážně u dětí, kde následkem nekompatibilita krve s matkou došlo k masivnímu rozpadu červených krvinek, hrozí nebezpečí, že se začne bilirubin usazovat v buňkách mozku. Tento stav nastává sice jen výjimečně, ale to mu neubírá na vážnosti, kdy hrozí vážné poškození mozku či smrt. Proto při překročení kritické meze je dítěti naordinována výměnná transfuze, pří níž dochází k postupnému nahrazení veškeré krve s vysokou hladinou bilirubinu.
Žloutenka obvykle do šesti dnů až dvou týdnů sama odezní, avšak občas může dítě postihovat po celou dobu rozpadu fetálního hemoglobinu, což bývá dva až tři měsíce. Vliv na délku má paradoxně opět kojení, některé matky mají v mateřském mléce látku, která snižuje účinnost jaterního enzymu. Pediatři proto radí přerušit klasické kojení a krmit odstříkaným mateřským mlékem, které se nechá 15 minut ohřívat nebo přejít na náhradní stravu.