Nejběžnějším viníkem vzniku žloutenky je virová hepatitida, která napadá tkáň jater a po uplynutí inkubační doby vyvolá jejich zánět. Tím se naruší jejich běžný chod, nedokáží filtrovat dostatečné množství toxických látek. To vyvolává prvotní příznaky velice podobné chřipce. Proto je počínající hepatitida velice špatně rozpoznatelná. Cítíte se schváceni, máte zvýšenou teplotu, trápí vás nechutenství, bolesti svalů a kloubů. V některých případech může dojít i k zažívacím potížím, kdy se dostavuje nevolnost, plynatost a zvracení. Obvykle tyto prvotní příznaky přetrvávají necelý týden, poté nastoupí období žloutenky. Někdy je prvním příznakem nemoci až charakteristické zabarvení, které však u některých pacientů může chybět a ti se posléze nevědomky stávají přenašeči.
Žloutenka je charakteristická žlutým zbarvením sliznic a kůže. Jako první je zasaženo oční bělmo a horní patro úst. Zabarvení je způsobeno ukládáním barviva bilirubin, jenž vzniká při rozpadu červených krvinek. To je normálně zachyceno játry a konjugací vyloučeno do žluče a následně do střeva. Zde je nadále rozloženo bakteriemi na urobiliny, jenž se podílejí na zabarvení stolice. Narušením tohoto cyklu se do střev nedostává tolik barviva a stolice je během žloutenky výrazněji světlejší. Pravým opakem je moč, do které se naopak část bilirubinu z krve dostává a dává jí tmavé zabarvení. Zasažená játra se projevují nepříjemným tlakem v oblasti pravého podžebří.